Nadpis prosím berte s mírnou nadsázkou, pokud uvádím, že jsem jel se Subaru BRZ na horu Říp, nemyslím tím to, že bych se zadokolkou s manuální převodovkou a vpředu uloženým atmosférickým motorem typu boxer vyjel až na samotný vrchol. Jakkoli si mohu myslet, že některý z „terénnějších“ příbuzných BRZetka by s takovým „výšlapem“ neměl problém, u BRZ by mne zdolat naši památnou českou horu nenapadlo. Tedy ne že by mne to nenapadlo, ale nepustil jsem se do toho. Překážkou mi byla jak značka se zákazem vjezdu, tak také samotná logika, Subaru BRZ není offroadem, má své neotřesitelném místo na zcela opačném konci modelového spektra. Tohle je sportovní kompaktní kupé určené na závodní okruhy a na klikaté okresky. Právě těch je kolem Mělníka víc než dost, a nemyslím teď třeba proslulou motorkářskou cestu Mělník – Dubá.
Já jsem vyjel do Mělníka na večeři a na zmrzlinu. S tím jídlem to nakonec nedopadlo, najít o víkendu v podvečer otevřený podnik, který by mi vyhovoval, se nepodařilo. Naopak zamlsat si v Mělníku může člověk opravu výtečně, i když na první pokus jsem takříkajíc šlápl vedle. Strašný podnik v jakési pasáži nebudu ani jmenovat, nezaslouží si to, ani ne pro nudné jméno V pasáži, spíše pro strašnou obsluhu a produkty podobné kvality. Je tady ale podnik Cake Art a ten mohu doporučit. Můžete-li, jděte tam, najdete ho přímo na náměstí. Lahodná káva, zajímavé dorty, dobrá zmrzlina a příjemná obsluha. Příjemná obsluha je i z pozice řidiče, pokud si sednete za volant Subaru BRZ, mluvím teď o pedálech přesně pod nohama, volantu v ideální pozici, řadící páce manuálního šestikvaltu tak akorát pod pravou rukou. Delikátní pracoviště, skvělé místo pro život. Už roky se určité parametry Subaru BRZ nemění. Auto dorazilo tuším v roce 2013, a jestli se nepletu, tak si stále drží identický výkon 200 koní.
Zlí jazykové tvrdí, že jde o výkon nedostatečný. Mne koně pod kapotou chyběly jednou jedinkrát, to když jsem v dobách své nadváhy jel se spolujezdcem, jehož hmotnost byla také dalece na stem kilogramů, po Nordschleife. Tam na dlouhých stoupáních bylo cítit, že auto trochu dochází dech. Jinak mi ale porce dvou set koní přijde tak akorát na příjemné řidičské dovádění.
Výkon BRZ je tedy 200 koní v 7000 otáčkách a točivý moment 205 Nm má své maximum v rozmezí 6400 až 6600 otáček. To znamená, že to nejlepší ze sebe vydá auto, když ho řádně točíte. Na stovku z nuly dojede za 7,6 sekundy a maximální rychlost podle tabulek je 226 km/h. Maximálku jsem popravdě nikdy nezkoušel, sprint na stovku mne také nikdy u BRZ moc nezajímal, co mne vždy lákalo, sázet auto do zatáček, nechávat zadek tlačit do boku, s mírným prokluzem vyjíždět od apexu. Tohle BRZ umělo a umí stále. I ve specifikaci Edition Spec.S. Ta staví na výbavě Sport, a doplňuje ji o speciální barvu karoserie Cool Gray Khaki, sedmnáctipalcová kola v tmavém lakování, tužší tlumiče od Sachs s unikátním naladěním, a pokud se nemýlím, tak jsou tady ještě prvky interiéru spojené s čalouněním a obšíváním. A křídlo, tentokrát ne černé, ale v odstínu karoserie? Nevím, vzhled pro mne skutečně není u BRZ tak důležitý, zásadnější pro mne jsou jízdní vlastnosti.
Z Mělníka k Řípu lze jen napřímo, anebo je možné si libovolně zajet… Což jsem udělal já, jména vesniček bych už asi dohromady nedal, pamatuji si ale delší táhlé zatáčky, v kterých BRZ příjemně ukusovalo z asfaltu, ostřejší zatáčky a jejich kombinace, ve kterých jsem mohl odhodlaně pracovat s přesným manuálem, podřazovat tak, jak bylo žádoucí, přesně v otáčkách najíždět k vrcholům zatáček a pod plným plynem s mírným skluzem odjíždět z oblouků. I když se naše posvátná hora přiblížila, změnil jsem směr, uhnul doleva a dal jsem si pár kilometrů klikatých silnic navíc.
Pod Říp jsem dorazil příjemně unavený z řízení, takže výšlap na vrchol, který jsem si naplánoval že zvládnu v klidu za necelou hodinku, i s pauzami na kochání se, mě příjemně osvěžil. Asi tak jako lokální pivo, které jsem si dal v předražené restauraci na vrcholu s vědomím, že nazpět převezme otěže spolujezdec. Krom restaurace stojí na Řípu i rotunda. Ta je zasvěcena svatému Jiří a svatému Vojtěchovi. Můžete si koupit vstupné a jít se podívat dovnitř. Udělejte to prosím, i když po vstupu do rotundy zjistíte, že tam vlastně není co k vidění, schody na věž nejsou. Berte to ale prosím jako příspěvek k udržení našeho kulturního a historického dědictví.
Za určité dědictví lze považovat i Subaru BRZ, nebo minimálně za odkaz, který v sobě nese, odkaz tradičních sportovních aut, jednoduchých sporťáků z doby, kdy si řidič musel svou porci zábavy za volantem zasloužit. Pod jednoduchostí nehledejte nějakou strohost či puritánství, BRZ je pěkně vybavené. V základu má například xenonové světlomety, denní světla LED, klimatizaci, velký digitální displej, hromadu airbagů kolem dokola, kožené čalounění. A také samosvorný diferenciál a stabilizaci s režimy nastavování. Kompletní seznam výbavy najdete na oficiálním webu Subaru stejně tak jako ceník, ve kterém narazíte na částku 860.000 Kč, kterou si Subaru za BRZ účtuje.
Kufr, spotřeba? Tyhle „praktické“ věci u BRZ vlastně neřeším. Vím, že se do BRZ, když se sklopí zadní sedačky, vejdou náhradní kola, ale nikdy jsem je tam necpal, a dvě tašky na víkend jsem do zavazadelníku vždycky naložil, aby ne, při 243 litrech objemu. A spotřeba? Ta tabulková má být 12,1/6,6/8,6 l , a vlastně i odpovídá, při uvážlivém stylu jízdy BRZ moc benzínu nebere, pod plynem si nějaký ten benzín „navíc“ vysrkne. Což je v pořádku.
Subaru BRZ tak, jak je známe, končí, dorazí ještě v omezeném počtu Final Edition. Prosakují sice informace o nástupci, ale jsou to zprávy nepotvrzené, z druhé ruky. Tak zatím BRZ, sbohem.
