Měl to být výlet jako každý jiný, bez ambicí vyzkoušet terénní schopnosti vozu. Jakkoli jízda v Subaru tomu může podbízet. Vím, se Subaru toho mám odježděno asi jako s žádnou jinou značkou, a s vlastnictvím několika automobilů s Plejádami ve znaku tomu asi nemůže být jinak, že Subaru s pohonem všech kol zvládne opravdu téměř cokoli. Třeba testovací polygon Tatry Kopřivnice by mohl vyprávět. Právě tam jsem vyšplhal se Subaru do kopce určeného pro strmé stoupání ryze užitkových aut, právě tam jsem projel vodní koridor určený k brodění Tatrovek. Ehm, vím že jsem asi neměl, ale udělal jsem to s vědomím, že Subaru to zvládne. A zvládnulo. Takže pokud jsem sedl do Subaru Outback a vyrazil z Prahy směr Jižní Čechy, byl jsem si vědom tradičně potenciálu auta jet nezpevněným terénem, ale opustit silnici jsem v úmyslu neměl.
I tak jsem ale z hladkého asfaltu sjel. Cílem mé jízdy byly jihočeské Strakonice a nedaleký Písek. Což znamenalo vyjet z Prahy na Strakonickou směr Příbram, překonat kus rychlostní komunikace a za Dubencem sjet na okresky a pokračovat dále jedním pruhem společným pro auta, motorky, dodávky, kamiony. A řidiče, kteří nedávají pozor, čímž chci říct to, že se zničeno nic proud dopravních prostředků zastavil, chytré aplikace zahlásily kdesi vpředu bouračku. Nejsem příliš zdatný zeměpisec, ale myslím, že jsem měl po pravé ruce končící Brdy, anebo také ne, prostě lesy. A rozhodl jsme se, že nebudu stát nehnutě v koloně, ale objedu ji. I když mapa říkala, že sjedu-li na nejbližší odbočce a pustím se po ní lesem, dojedu na konec cesty, která nikam nepovede. Z mapy bylo zřejmé, že mezi mou cestou a navazujícím úsekem u vesničky Životice prostě sjízdná část chybí. Problém? Ehm, ne.
zdroj: Google Maps
Sjel sem a ujel prvních pár desítek metrů po staré asfaltce. Tak se pak po chvíli změnila v lesní cestu s jakýmsi udusaným povrchem. Aby se po dalších minutách jízdy změnila v cestu lesní, travnatou. A pak už šlo o takový průtah mezi stromy, na jehož konci jsem kdesi před sebou mohl jen tušit cestu, která později naváže na sít asfaltovou síť. Minimální světlá výška Subaru Outback je 200 milimetrů a to znamená, že i když jsem vnímal pod koly vyjeté koleje, spodkem auta jsem nedrhnul. A když se koleje prohloubily, najel jsem si více do strany a držel se koly mimo nejnižší bod tak, abych spodkem auta prostě o povrch nezachytil.
O přenos hnací síly na všechny čtyři kola se stará bezstupňovná převodovka typu CVT, což je pro jízdu v terénu fajn, nedochází k tomu, že by plynulost jízdy byla narušována změnami převodových stupňů. Atmosférický motor také dodává na plynulosti, takže v tomto ohledu jsem věděl, že mne nečeká nic nepatřičného. Výkon benzínového plochého čtyřválce je 175 koní v 5800 otáčkách a točivý moment je 235 Nm ve 4000 otáčkách, což je dost síly na to, abych s Outbackem vyšplhal do strmého kopce, natož abych projel lesní cestou, jakkoli neupravenou a poměrně divokou.
Projel jsem, bez ztráty pomyslné kytičky, bez ztráty plastu, podběhu, nárazníku. Tady Subaru prokázalo schopnosti, které má, a to vlastně zcela decentně a skrytě. Jen jelo, jelo a jelo. Až se objevila lesní cesta, polňačka, pak mísrně zpevněná cesta, ukázal se asfalt, silnička na kraji vesnice. Na okresní silnici jsem se připojil pár metrů za nehodou, která komunikaci kompletně uzavřela, v tomto ohledu už bylo vše v pořádku a mohl jsem pokračovat směrem na Písek a Strakonice. Začnu od konce, od Písku, kam jsem dorazil v závěru dne – Strakonice „odbydu“ zmínkou o tom, že kolem nich jsou zajímavé okresky, které si ale nechám na jiné auto, že je tam osamělé letiště s volnou plochou, kam také vyrazím s něčím jiným, než je oplastovaný kombík určený pro jiný typ zábav než je hoblování pneumatik. Zmíním restauraci U Dudáka, kam jsem dorazil na oběd. Tento podnik je tam už roky, spíše dekády roků, a i když by jeden mohl říct, že mix tradiční české a texmex kuchyně nemůže fungovat, opak je pravdou. Já jsem si tedy vybral z nabídky českých jídel (dobrá, těstoviny nejsou právě typicky prácheňské jídlo, ale jsou mi bližší než burger) a všechno, co přistálo na stole, stálo za to. Počínaje pomazánkami s chlebem, přes kulajdu, která pravda obsahovala na můj vkus až příliš mrkve, po hlavní jídlo. Jistě, smažák asi není vrchol gastronomie, ale když mně tak chutná?
Strakonice neposloužily jen k naplnění žaludku, pár kalorií jsem se pokusil zbavit na místním plaveckém stadionu. Ten v sezóně funguje jako venkovní areál a je obrovský. Areálu dominují tobogány, na ty jsem nešel, a padesátimetrový bazén, do které jsem naopak šel. Doporučuji, předtím, než přejedený člověk vklouzne do pohodlných sedaček Subaru Outback, jde o ideální protažení těla.
Outback byl ve speciální edici, měl jinou barvu signatur, speciální lak, pokud si dobře pamatuji, při své skleróze vás ale raději odkáži na oficiální stránky Subaru pro kompletní přehled, než abych se pokoušel vyjmenovat všechny prvky dané specifikace. Pro mne bylo zásadní, že jsem jel v autě, na které jsem se mohl spolehnout. Nejenom v rámci pohonu všech kol a nesmrtelného motoru s dostatečným výkonem a kultivovanou převodovkou, ale také co do bezpečnosti. O systému Eyesight už jsem referoval mnohokrát, byl i zde a i zde fungoval optimálně. Držel mne s autem ve vymezených pruzích, hlídal adaptivně odstup aut přede mnou a udržoval rychlost.
Písek je královské město na řece Otavě, přes kterou se klene kamenný most, nejstarší nejenom u nás, ale v celé střední Evropě. Město založil Přemysl Otakar II., myslím že letos je to 777 let, ale jsem nejenom špatný zeměpisec, ale i historik, tak mne neberte prosím za slovo. K mostu jsem zajel auto vyfotit. A najíst se, tentokrát do nedaleké „pivní“ restaurace. A také si prohlédnout sochy z písku, které jsou tradičně každý rok na nábřeží k vidění. Byly i letos. V Písku toho ale najde člověk daleko víc, třeba starobylý hřebčinec na kraji města, rozlehlý areál, který dává vzpomenout na dobu, kdy o koních pod kapotou v masovém měřízku nikdo ještě ani nesnil a základním dopravním prostředkem byl lichokopytník s výkonem právě jednoho koně.
Cesta zpátky z Písku do Prahy probíhala po té stejné cestě jako tam, pouze v opačném směru. Jen počasí se změnilo, začalo hustě pršet a opět jsem byl vděčný za sofistikovaný pohon všech kol. Který držel i v nepříjemných podmínkách, s vodou na silnici, jako přilepený. Subaru Outback zrychlí z nuly na stovku za 10,2 sekundy a maximálka je 198 km/h. To nejsou parametry z říše supersportů. A to je v pořádku, u Outbacka nejde o to, jak rychle se dostane do tempa, ale že umí jet svižně a konstantně v podmínkách daleko jiných od těch ideálních. Jako jsou třeba přívalové deště. Už podruhé mne Subaru ten den podrželo, nejprve v lese, pak v lijáku. Nebýt těchto zkušeností, působil by Outback možná nudně, ale v této perspektivě byl pro mne více než atraktivní.
Mluvil jsem o tom, že sedačky jsou pohodlné, zmíním spotřebu, která se točila kolem osmi litrů benzínu. Vzpomenu na kufr, který je velký tak, že pojme bagáž pro dva lidi na čtrnáctidenní dovolenou, náklad pro celou rodinu na týden, sestěhovanou garsonku, co já vím… V maximu je k dispozici při sklopených sedačkách 1848 litrů volného přepravního prostoru. Chcete stěhovat lednici? Můžete. Nebo táhnout přívěs, bržděný až s hmotností 2000 kg.
Jak je to s cenami? Modelová řada startuje na rovném milionu korun a je jednoduchý výběr pohonných jednotek, pro všechny typy výbavy je k mání pouze jeden motor, 2,5 litrový boxer. Auto v naší specifikaci najdete v ceníku za cenu 1.065.00 Kč a hned o řádek níže je uveden příplatek za barvu karoserie (nepříplatková barva je Cool Gray Khaki PAF), a to 12.000 Kč.
Subaru Outback je fenomén, příslušník rodu oplastovaných kombi s terénními talentem, který se roky drží na špici ve společnosti Volva XC70 či Audi Allroad. Právem. Má co nabídnout a ne, nejsou to schopnosti jízdy bokem v zatáčkách, zavzpomínáte-li na někdejší účast Subaru v rally. I když hodit bokem do apexu Outback taky umí, abych byl upřímný, vyzkoušel jsem to. Ale mnohem lépe se cítí na klidné dálnici s minimem předjíždění, v relaxační dlouhé jízdy z bodu A do bodu B, v rámci které se díky aktivním bezpečnostním systémům, postará o celou posádku. Stejně jako se v dobrém slova smyslu předvede mimo asfalt, na mokré louce, spojnici mezi poli, horské cestě, prostě všude tam, kde jiná auta mohou ztrácet sílu a dech. V tomto ohledu je díky Subaru svět stále v pořádku.
