- Nejsilnější tříválec má charakterní zvuk a slušný výkon
- Téměř 200 litrů „navíc“ k zavazadelníku nabízejí úložné schránky
- Spotřeba je příznivá, pokud se člověk soustředí na jízdu
- Malý volant se hodí spíše do sportovního auta
- Elegantí vzhled přídě povyšuje auto nad konfekční dodávku
- Tříválec má dost síly a kultivovaný chod
- Zavazadlový prostor je skutečně velkorysý
- Se spotřebou se dá pracovat v kladném slova smyslu
- Přes „krabicovitý“ design vypadá moderně a neotřele
- Malý volant sportovního rázu se do dodávky nehodí
- Omezený výhled na přístrojovou desku
- Spotřeba, pokud jedete bez rozmyslu
- Někdy moc aktivní bezp. asistenti
Je to malá dodávka, ať chcete nebo ne, a s tím souvisí skutečnost, že na první pohled vidíte před sebou auto, které má takříkajíc kubické tvary. Což je ale v pořádku, je to dodávka… Civilní, nebo přesněji řečeno rodinná, takže tady jsou doplňky a detaily, které pomáhají životu na cestách pro malé i velké, a naopak chybí pomůcky, které by uvítal závodník. Chybí i strohost, holé plechy a tak dále, což je pro pracovní vozy typické. Tady naopak máme řadu velkých i malých úložných prostor, držáky na lahve – bratru 186 litrů kapacity na vaše drobnosti. K tomu přidejte 775 litrů objemu zavazadlového prostoru a máte auto, kterým odvezete v rámci rodiny či aktivního života opravdu všechno.
Místa je dost i na sedačkách, jak na těch vpředu, tak i v druhé řadě, jestli tam posadíte pohodlně tři děti, přes zadní okna lze natáhnout sluneční clony (mám rád tento detail, praktický detail…), sedačky mají docela dobré boční vedení, zejména v oblasti ramen, díky vystouplým bočnicím. Není třeba se obávat, že by se cestující houpali v zatáčkách a padali ze strany na stranu, o tomto Rifter není a ani motorizací s jejím výkonem není předurčen k posunování rychlostních rekordů, ale jistota a stabilita v sezení se hodí z důvodu bezpečnosti.
Kufr je velký, jak bylo řečeno a pravoúhlý, není třeba se vyhýbat zákoutím, obloukům, po složení zadních sedaček vznikne téměř rovná ložná plocha a přeprava opravdu velkých předmětů není problémem. Aby bylo jasno, paletu tvárnic do auta asi cpát nebudete, ale bagáž na dlouho rodinnou dovolenou, nebo kola či jiné sportovní pomůcky, převezete komfortně.
Spotřeba? Té tabulkové asi nedosáhnete, auto je sice střídmé, ovšem zejména při minimálním zatížení a maximálně opatrné, rozumějte neagresivní jízdě. Při pokusu o svižném tempo se možná projeví neblaze právě onen vyzdvihovaný tvar krabice s ne právě splývavou aerodynamikou a motor se prostě nebude cítit ve své kůži. A řekne si o litr, dva litry benzínu navíc, nad rámec oficiální spotřeby. Stále řekl bych ucházející fakt a slušný průměr, vzhledem k tomu, co Rifter umí, ale proč jezdit za víc, když je to zbytečné a Porsche 911 v rychlostním duelu stejně neporazíte. Co je ovšem fajn, a to připomínám vždy u těchto francouzských motorů s třemi válci, je jejich zvuk. Nenašel jsem lepší přirovnání, než že jsou jadrné jako benzínové šestiválce, děleno dvěma. Bez urážky. A mně se líbí.
Tuzemské zastoupení značky Peugeot půjčovalo přes léto tento konkrétní vůz v konfiguraci, respektive s vylepšením, které zahrnovalo jakési cestovatelské prvky, včetně stanu na střeše. Já jsem už dostal do užívání auto bez těchto vychytávek, což je v pořádku, v zimě bych nikde stejně nespal mimo civilizaci, ale chci tím ukázat na to, k čemu se Rifter dá také snadno využít.
Umím si představit, jak jedu s rodinou či kamarádem třeba k moři s prknem nebo na okruhový víkend, s Rifterem jako doprovodným vozidlem lomeno ubytkem. Proč ne… Praktická stránka tohoto auta je téměř někonečná, a musím znovu připomenout, že bez kompromisu ve vzhledu, protože je snad až zázrakem, jak se Peugeotu podařilo promítnout do dodávky eleganci současného designového jazyka.
Jak Rifter jezdí? No, ehm, jako praktická dodávka. Ne že by se tedy v zatáčkách nějak přílišně nakláněl, to ne, projev auta je vcelu kompaktní a tuhý, nicméně je znát masa hmoty, kterou řidič veze za zády. Nebo jinak, spíše než masa by bylo přesnější říct plocha. Pokud začne foukat vítr, boční vítr, tak se profil auta projeví. Řízení je takové, jaké čekáte – čitelné, jednoduché, ne právě upovídané, ale zase – tohle u dodávky čekáte, cokoli ve stylu upovídaného volantu by zde bylo nežádoucí. Za jízdy prostě jedete, točíte volantem, nic na vás nepůsobí, nic na vás netlačí, jen točíte volantem a v duchu se staráte o to, jestli vám děcka právě nepatlají čokoládu po čalounění.
Bezpečnostní asistenti „za vás“ pak hlídají to, jestli sjedete nedejbože mimo silnici, elektronika tady má své místo a pracuje pro vás, nicméně řidič zvyklý na to, že jezdí zcela bez elektronické intervence, by mohl vnímat tyto zásahy jako překvapivé. Za mne? Nic co bych neznal, nic co bych neočekával, nic, co by mi vadilo.
Základem je výbavová linie Active, prostřední Allure už nabízí velmi slušnou řádku zajímavých prvků a specifikace GT Line pak všemu nasazuje (v dobrém slova smyslu) pomyslnou korunu. A to je tady ještě možnost výběru mezi krátkou a dlouhou verzí, pokud byste náhodou měli pocit, že pět míst vám nestačí a nutně vás musí jezdit v jednom autě sedm.
Závěr? Peugeot Rifter sám o sobě může dávat velký smysl pro každého, kdo potřebuje velké, řekněme rodinné auto, jde ryze po praktičnosti – ale díky designu Peugeotu má šmrnc – s přihédnutím na pořizovací cenu a provozní náklady. Jakkoli by dřív u takového auta člověk spíše preferoval naftový pohon, benzínový agregát není nevhodným společníkem, jen je zapotřebí přijmout fakt, že s větší zátěží může mírně klesat dynamika a růst spotřeba. V celkovém pohledu na auto pak Peugeot Rifter neslibuje nic, co by nedokázal splnit a řidičské soužití s ním je příjemné.
- Pohon : manuální šestistupňová převodovka, pohon předních kol
- Výkon: od 81 kW/110 k v 5500 ot./min
- Zavazadleník: od 597/775 l
- Spotřeba: od 4,1 l/100 km
- Cena: od 370.000 Kč
